<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Articles &#8211; United Kirat Rai Organization of America (UKROA)</title>
	<atom:link href="https://ukroa.org/archives/category/articles/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://ukroa.org</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Wed, 11 Feb 2026 02:14:51 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.1</generator>

<image>
	<url>https://ukroa.org/wp-content/uploads/2025/10/cropped-favicon-32x32.jpg</url>
	<title>Articles &#8211; United Kirat Rai Organization of America (UKROA)</title>
	<link>https://ukroa.org</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>अरुण उपत्यकामा हाक्पारे गीतको साम्राज्य-तारा बहादुर बुढाथोकी</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2080</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2080#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 02:14:51 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2080</guid>

					<description><![CDATA[तारा बहादुर बुढाथोकी, खाँदबारी, सङ्खुवासभा पृष्ठभूमि हाक्पारे नेपालको सर्व प्राचीन लोकभाकाको नाम हो। यो नेपालको कोसी प्रदेशका पहाडी जिल्लाहरूमा अद्यापि प्रचलनमा छ। किरात समुदायको मुन्दुम, पालाम, रिसिया हाक्पारे लोक गीत हुन्। नेपाली भाषाका लहरी, इयाउरे र मारुनीका भाका पनि हाक्पारेभित्र समेटिन्छ। किरात सभ्यताबाट हाक्पारे गीत अन्य जातिमा सञ्चरण भएको हो। चोमोलोङ्गादेखि सिलोडसम्म हाक्पारेका विविध भाका [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>पृष्ठभूमि हाक्पारे नेपालको सर्व प्राचीन लोकभाकाको नाम हो। यो नेपालको कोसी प्रदेशका पहाडी जिल्लाहरूमा अद्यापि प्रचलनमा छ। किरात समुदायको मुन्दुम, पालाम, रिसिया हाक्पारे लोक गीत हुन्। नेपाली भाषाका लहरी, इयाउरे र मारुनीका भाका पनि हाक्पारेभित्र समेटिन्छ। किरात सभ्यताबाट हाक्पारे गीत अन्य जातिमा सञ्चरण भएको हो। चोमोलोङ्गादेखि सिलोडसम्म हाक्पारेका विविध भाका र शैलीमा गाइन्छ। “हाक्पारे सङ्गीत किरात…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2080" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2080/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>हतुवाका शासक अटल सिंह र उनका भारदारहरू-डा. कैलाशकुमार राई, गाईघाट, उदयपुर</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2077</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2077#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 01:48:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2077</guid>

					<description><![CDATA[डा. कैलाशकुमार राई, गाईघाट, उदयपुर &#160; विष्णुएस राईको परिचय  विष्णु एस राई (सन् १९५१) सञ्चारमा नपरेका नेपालका बौद्धिक तारापुञ्ज हुन् । यो तारापुञ्ज राजनीतिज्ञहरूसम्म पुगेन तथापि विश्वविद्यालयका विद्यार्थीहरूबीच चम्किरहेका छन् । त्रिभुवन विश्वविद्यालयका प्राध्यापक राईले अङ्ग्रेजी भाषा तथा भाषाविज्ञान र अनुसन्धानका विशेषज्ञका भूमिकामा थाइलैन्ड, मलेसिया, भियतनाम, इन्डोनेसियासम्मका शैक्षिक अनुभव लिएका छन्। उनको अङ्ग्रेजी भाषामा लेखिएका [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>विष्णुएस राईको परिचय विष्णु एस राई (सन् १९५१) सञ्चारमा नपरेका नेपालका बौद्धिक तारापुञ्ज हुन् । यो तारापुञ्ज राजनीतिज्ञहरूसम्म पुगेन तथापि विश्वविद्यालयका विद्यार्थीहरूबीच चम्किरहेका छन् । त्रिभुवन विश्वविद्यालयका प्राध्यापक राईले अङ्ग्रेजी भाषा तथा भाषाविज्ञान र अनुसन्धानका विशेषज्ञका भूमिकामा थाइलैन्ड, मलेसिया, भियतनाम, इन्डोनेसियासम्मका शैक्षिक अनुभव लिएका छन्। उनको अङ्ग्रेजी भाषाम…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2077" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2077/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>नवपाषाण &#8216;बैथरलुङ : किरात संस्कृति र प्रागूइतिहास-भोगीराज चाम्लिङ, हलेसी</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2072</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2072#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 01:43:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2072</guid>

					<description><![CDATA[भोगीराज चाम्लिङ, हलेसी, खोटाङ पृष्ठभूमि पूर्वी पहाडका किरात समुदायले प्रागऐतिहासिक कालीन सांस्कृतिक सामग्रीहरूलाई अभ्यासबाट संरक्षित गरिरहेका छन्। मूलतः पुस्तौंपुस्तादेखि मौखिक ज्ञान-परम्परामा संरक्षित हुने भएकोले प्रागइतिहास अध्ययनका लागि यी सांस्कृतिक वस्तुहरू अध्ययनका स्रोत हुन्। यी सांस्कृतिक सामाग्री बैथरलुङ हो। बैथरलुडलाई घेवेश नेपालीमा बज्र ढुङ्गा भनिन्छ। यसलाई नवपाषाण हतियार भनिन्छ। प्रागऐतिहासिक कालीन किरात सभ्यताको अध्ययन सामाग्री बैथरलुङ [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>भोगीराज चाम्लिङ, हलेसी, खोटाङ पृष्ठभूमि पूर्वी पहाडका किरात समुदायले प्रागऐतिहासिक कालीन सांस्कृतिक सामग्रीहरूलाई अभ्यासबाट संरक्षित गरिरहेका छन्। मूलतः पुस्तौंपुस्तादेखि मौखिक ज्ञान-परम्परामा संरक्षित हुने भएकोले प्रागइतिहास अध्ययनका लागि यी सांस्कृतिक वस्तुहरू अध्ययनका स्रोत हुन्। यी सांस्कृतिक सामाग्री बैथरलुङ हो। बैथरलुडलाई घेवेश नेपालीमा बज्र ढुङ्गा भनिन्छ। यसलाई नवपाषाण हतियार भनिन्छ।</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2072" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2072/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>किरात राईबीच जातीय एकताको आवश्यकता-अरुण राई, न्यु योर्क, अमेरिका</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2069</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2069#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 01:09:36 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2069</guid>

					<description><![CDATA[अरुण राई, न्यु योर्क, अमेरिका किरात राई जाति नेपालका १२५ जातिहरूमध्ये एक प्राचीन जाति हो। प्रकृति र पितृमाथि श्रद्धा गरेर पूजा गर्ने ५९ आदिवासी जातिभित्र २६ किरात भाषाहरू प्रचलित छन्। किरात पहिचान पाएका राईहरू किरात, हिन्दू, क्रिश्चियन धर्म मान्दछन्। राईहरूले सुम्निमा र पारुहाङलाई आदिम पुर्खा र सृष्टिका स्रोत स्वीकारेका छन्। उनीहरू हेङखाम्मालाई सुम्निमा र निनामलाई [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>किरात राई जाति नेपालका १२५ जातिहरूमध्ये एक प्राचीन जाति हो। प्रकृति र पितृमाथि श्रद्धा गरेर पूजा गर्ने ५९ आदिवासी जातिभित्र २६ किरात भाषाहरू प्रचलित छन्। किरात पहिचान पाएका राईहरू किरात, हिन्दू, क्रिश्चियन धर्म मान्दछन्। राईहरूले सुम्निमा र पारुहाङलाई आदिम पुर्खा र सृष्टिका स्रोत स्वीकारेका छन्। उनीहरू हेङखाम्मालाई सुम्निमा र निनामलाई पारुहाङ भन्दछन्। सिनो-टिवेटन भाषिक परिवार अन्तर्गत भोट…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2069" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2069/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>युक्रा न्यु योर्क च्याष्टर : अनुभूतिको नीलो सगर-ममता खालिङ राई, न्यु योर्क, अमेरिका</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2066</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2066#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 01:06:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2066</guid>

					<description><![CDATA[ममता खालिङ राई, न्यु योर्क, अमेरिका मैले लिएको युक्राको जिम्मेवारी तीन वर्षको थियो। यस अवधिमा धेरै उतारचढावहरू आए। यसले मलाई अन्तर्मुखी चरित्रकीलाई सुरुमा केही कष्ट महसुस भयो। युक्रा संस्थापक केशवराम राई, दिदीहरू वसन्ती राई र शान्तकला राई आदि व्यक्तित्वहरूका सहयोगले सबैसँग परिचित भएँ। मैले युक्रा न्यु योर्कलाई किरात संस्कृति र संस्कारलाई नयाँ पिँढीसम्म विस्तार गर्न [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p></p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2066" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2066/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>के म अमेरिकाबाट फर्कन्छु?-जसकुमार राई, न्यु योर्क, अमेरिका</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2063</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2063#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 00:54:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2063</guid>

					<description><![CDATA[जसकुमार राई, न्यु योर्क, अमेरिका पृष्ठभूमि म लाहुरे राई परिवारमा दिप्सा भोटेछाप भोजपुरमा जन्मेँ। बाबाको २२ वर्षे ब्रिटिस गोर्खा लाहुरे जीवन परदेशमा बित्यो। अवकाशपछि बाबाको रहर पुर्खाको घर भोजपुर नछाड्ने थिएछ। हङकङमा छ वर्ष बाबासँग पल्टनीया पारिवारिक जीवन बिताउनु भएकी आमाले हङकङको विकास र जीवनशैली देख्नु भएको थियो। त्यहाँको पढेलेखेका मानिसहरूका जीवन नियाल्नु भएको थियो। [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>म लाहुरे राई परिवारमा दिप्सा भोटेछाप भोजपुरमा जन्मेँ। बाबाको २२ वर्षे ब्रिटिस गोर्खा लाहुरे जीवन परदेशमा बित्यो। अवकाशपछि बाबाको रहर पुर्खाको घर भोजपुर नछाड्ने थिएछ। हङकङमा छ वर्ष बाबासँग पल्टनीया पारिवारिक जीवन बिताउनु भएकी आमाले हङकङको विकास र जीवनशैली देख्नु भएको थियो। त्यहाँको पढेलेखेका मानिसहरूका जीवन नियाल्नु भएको थियो। आमाले रुँदै यो स्याल रुने पहाडमा छोराछोरी नपढाइ बस्न सक्तिन भन्ने अडानल…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2063" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2063/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>अमेरिकामा नेपाली सपना सङ्गर्ष, सम्भावना र बदलिंदो यात्रा-माधव गुरुङ</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2060</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2060#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 00:46:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2060</guid>

					<description><![CDATA[माधव गुरुङ, म्यान्चेस्टर, न्यु ह्याम्पसर पृष्ठभूमि अमेरिकालाई अवसरको देश भनेर वर्णन गर्दा सधैं एउटा परिदृश्य प्रस्तुत गरिन्छ- खुला आकाश, खुला सपना र बन्धनरहित सम्भावनाहरू। तर, प्रत्येक सपना र अवसरले आफनै किसिमको मूल्य माग्छ। पहिलो पुस्ताका नेपाली आप्रवासीहरूको लागि अमेरिका प्रवेश गर्नु केवल भौगोलिक दूरी मात्र होइन, सांस्कृतिक एवं सामाजिक मूल्य मान्यताहरूको पुनः निर्माण र नवीन [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>पृष्ठभूमि अमेरिकालाई अवसरको देश भनेर वर्णन गर्दा सधैं एउटा परिदृश्य प्रस्तुत गरिन्छ- खुला आकाश, खुला सपना र बन्धनरहित सम्भावनाहरू। तर, प्रत्येक सपना र अवसरले आफनै किसिमको मूल्य माग्छ। पहिलो पुस्ताका नेपाली आप्रवासीहरूको लागि अमेरिका प्रवेश गर्नु केवल भौगोलिक दूरी मात्र होइन, सांस्कृतिक एवं सामाजिक मूल्य मान्यताहरूको पुनः निर्माण र नवीन परिभाषा खोजु पनि हो। भिन्न पहिचान, मूल्य मान्यता बोकेर…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2060" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2060/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Shattered Reflection; Layers of Me &#8211; Bhumika Chhangchha Rai</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2055</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2055#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Feb 2026 00:24:25 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2055</guid>

					<description><![CDATA[Mallory’s whole life was isolating herself from people. She hated how she looked. Sitting at her mother’s old vanity, her eyes closed as she brushed her fur, which she had never cute, since she would hide away in it. So, one would see what she looked like. She heard a shattering sound. Her eyes opened. [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Mallory’s whole life was isolating herself from people. She hated how she looked. Sitting at her mother’s old vanity, her eyes closed as she brushed her fur, which she had never cute, since she would hide away in it. So, one would see what she looked like. She heard a shattering sound. Her eyes opened. Once she caught sight of reflection, she felt anger, insecurity, disgust and making her forget…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2055" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2055/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>अन्तर्राष्ट्रिय आदिवासी भाषा दशक : नेपालको सन्दर्भ &#8211; डा. तारामणि राई, कोटेश्वर, काठमान्डौ</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2044</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2044#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Feb 2026 04:25:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2044</guid>

					<description><![CDATA[डा. तारामणि राई, कोटेश्वर, काठमान्डौ विषयप्रवेश संयुक्त राष्ट्र सङ्घले सन् २०२२-२०३२ लाई &#8216;अन्तर्राष्ट्रिय आदिवासी भाषा दशक&#8217; को रूपमा घोषणा गरेको छ। यस बीचमा ३ वर्ष गुज्रिसकेको छ भने अब ७ वर्ष मात्र बाँकी छ। विशेषगरी यो दशक विश्वभरि बोलिने आदिवासीका भाषाहरू संकटमा पर्दै गएको र ती भाषाहरूको संरक्षण र संवर्धन गर्नुपर्ने अभिप्रायबाट यो कार्यक्रम लक्षित [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>विषयप्रवेश संयुक्त राष्ट्र सङ्घले सन् २०२२-२०३२ लाई ‘अन्तर्राष्ट्रिय आदिवासी भाषा दशक’ को रूपमा घोषणा गरेको छ। यस बीचमा ३ वर्ष गुज्रिसकेको छ भने अब ७ वर्ष मात्र बाँकी छ। विशेषगरी यो दशक विश्वभरि बोलिने आदिवासीका भाषाहरू संकटमा पर्दै गएको र ती भाषाहरूको संरक्षण र संवर्धन गर्नुपर्ने अभिप्रायबाट यो कार्यक्रम लक्षित छ। विभिन्न अध्ययनहरूले विश्वभरि लगभग ७ हजारको हाराहारीमा भाषाहरू बोलिने गरेक…</p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2044" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2044/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>केपिलास र चिना किरात गढीको चर्चा &#8211; चतुर भक्त राई, केपिलासगढी, खोटाङ</title>
		<link>https://ukroa.org/archives/2038</link>
					<comments>https://ukroa.org/archives/2038#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[UKROA]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Feb 2026 03:58:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Articles]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ukroa.org/?p=2038</guid>

					<description><![CDATA[चतुर भक्त राई, केपिलासगढी, खोटाङ पृष्ठभूमि गढी र किल्ला राजनीतिक र सामाजिक चेतनाको उपज हुन्। चेतनाको विकासले मानिसहरूलाई गुफाबाट घर ल्याएको हो। दार्शनिकहरूका अनुसार मानव चेतनाले स्वतन्त्रता माग गर्दछ, स्वतन्त्रताले अधिकारको खोजी गर्छ, र अधिकारलाई सुरक्षित गर्न राज्यको आवश्यकता पर्छ। यो राज्य प्राप्तिको आधार चेतना नै हो। यही चेतनाले मानिसलाई स्वतन्त्रतातर्फ उन्मुख गराउँछ। स्वतन्त्रता रक्षाका [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p></p>
<p><a href="https://ukroa.org/archives/2038" rel="nofollow">Source</a></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://ukroa.org/archives/2038/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
